Cena elektřiny a za co doma platíme nejvíc  

21. 3. 2021

Cena elektřiny je velké téma nejen pro domácnosti. Jak vzniká její cena, jak se obchoduje?

Pro obchodování s elektřinou slouží energetická burza. Velké množství kontraktů se dojednává mezi výrobci a obchodníky napřímo a burzovní ceny jsou vodítkem i pro tyto dohody.

Dodavatelé nakupují elektřinu pro své zákazníky s předstihem a do zásoby prostřednictvím produktů nákupu elektřiny. V principu dodavatelé od výrobců, ať už s využitím burzy nebo bilaterálně (dvoustranně), nakupují příslib dodávky elektřiny na předpokládanou spotřebu svých zákazníků. K tomu slouží tzv. forwardové (budoucí) produkty, tedy produkty s dodávkou v budoucím dohodnutém termínu, a produkty denní s dodávkou následující den (tzv. spot). Forwardy rozlišujeme roční (CAL), kvartální a měsíční, případně také týdenní.  

Stabilní dodavatelé s konzervativní nákupní strategií největší část spotřeby svých zákazníků (v součtu) nakupují v produktu CAL, menší část v kvartálním a měsíčním produktu a průběh křivky spotřeby, která se mění během dne i v průběhu roku, „dorovnávají“ týdenními a denními produkty. Vhodnou kombinací produktů nákupu, které mají rozdílné ceny, dokážou dodavatelé do značné míry eliminovat cenové výkyvy na trhu. 

Vývoj ceny elektřiny

Cena elektřiny pro konečné spotřebitele je tedy výsledek součtu dvou základních složek, neregulované a regulované. Neregulovanou cenu elektřiny určuje dodavatel a tvoří ji:
– platba za silovou elektřinu, tedy za tu nakoupenou od výrobce, udávanou v megawatthodinách, kterou následně koncový zákazník skutečně spotřebuje 
– stálý měsíční plat za služby dodavatele, jako je zákaznický servis, komunikace s úřady, administrativa a podobně

Regulovaná cena elektřiny je stanovená státem prostřednictvím Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a tvoří ji:
– poplatek za distribuci (podle adresy odběrného místa je distributorem EG.D, PRE nebo ČEZ)
– polatba za rezervovaný příkon (paušál za jistič), který garantuje maximální okamžitý příkon právě podle kapacity hlavního jističe
– poplatek na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE) je většinou 599 Kč včetně DPH za 1 MWh
– paušál na provoz přenosové soustavy, rozvodných zařízení, transformačních stanic (ČEPS)
– poplatek na činnost operátora trhu (OTE)
– daň z elektřiny 28,30 Kč/MWh
– DPH 21 %

Vývoj velkoobchodní ceny silové elektřiny

Zdroj: Kurzy.cz

Spotřeba elektřiny v domácnosti

Zodpovědné chování bez zbytečného plýtvání by se mělo stát samozřejmostí. Prvním předpokladem pro skutečně efektivní snižování spotřeby elektřiny je alespoň základní přehled o tom, kolik a na co jí domácnosti obvykle spotřebovávají. Obecně můžeme říct, že největší podíl na spotřebě elektřiny má vytápění a ohřev vody.

Spotřeba elektřiny se udává ve watthodinách (Wh). Jedna watthodina představuje práci stroje s příkonem jeden watt po dobu jedné hodiny, ekvivalentem je 3 600 joulů (J). Pro měření spotřeby domácnosti se používá jednotka kilowatthodina (kWh), což je tisíc Wh a tedy 3 600 000 J nebo 3,6 megajoulů (MJ), případně megawatthodina (MWh), což je tisíc kWh. 

Pro bližší představu, běžná rychlovarná konvice o příkonu 2 000 W by při hodině provozu spotřebovala 2 kWh. Konvice je ovšem v provozu v řádu minut – součtu 60 minut fungování, a tím i spotřeby 2 kWh, dosáhne v průběhu jednoho nebo dvou dnů.

Přehled spotřeby domácnosti podle elektrospotřebičů

Spotřeba elektřiny v různých typech objektů 

Každý objekt má svá specifika, danou rozlohu, vnitřní uspořádání, tepelně izolační vlastnosti, rozdílné využití elektřiny a tomu odpovídající distribuční sazbu. Orientační odhad spotřeby ale můžeme nabídnout.

*Výpočet je vytvořený na cenách z března 2021