Ovlivní hurikány ceny energií?

Pokud vyřadí ropnou věž nebo rafinerii, zvýší ceny ropy, plynu i elektřiny Přírodní katastrofy nemají většinou přímý vliv na cenu konečných dodávek pro zákazníky. Záleží na jejich dopadech na infrastrukturu dopravy či výroby, době nápravy a návratu do normálního režimu. Přesto mohou ovlivnit ceny na velkoobchodních trzích, které jsou pro dodavatele energií určující a na nichž se koncové ceny pro zákazníky tvoří. Nicméně přenos těchto vlivů je pomalý − aby to mělo silný dopad na evropské ceny elektřiny, muselo by jít o déletrvající jev. U průběhu hurikánů je důležité, aby se „vybouřily“ už na moři či při prvních střetech s pevninou nebo ostrovy a začaly se stáčet směrem na sever Ameriky. Problémy mohou nastat, pokud se dostanou hluboko do Mexického zálivu. Právě v něm – především ve výběžku kolem New Orleansu – je totiž spousta ropných věží a dopravních cest s tankery. Jejich poškození a přerušení dodávek či zastavení ropných rafinérií by přineslo dramaticky rychlý růst cen ropy s okamžitou dodávkou na nejbližší měsíce.

DOPADY NA EVROPU

Protože je vývoj cen plynu silně závislý na vývoji cen ropy, začal by se v Evropě zdražovat plyn. A to nejen kvůli chybějící ropě na nejbližší měsíce, ale také kvůli problémům při její dopravě. Pozdržení dodávek nebo jejich zastavení znamená využívání zásobníků a spotových nákupů, které by hnaly ceny v Evropě ještě výše. Plyn se navíc využívá k výrobě elektřiny pro pokrytí špiček ve spotřebě (mezi 9. a 20. hodinou). Výše spotřebované elektřiny ve špičce se odhaduje hůře, proto vyžaduje zapojení flexibilních (plynových) zdrojů pro optimalizaci pokrytí spotřeby. Tím by rostla i cena elektřiny stejně jako průměrné ceny všech výrobních zdrojů použitých k pokrytí spotřeby (drahý energetický mix).

Tento „problém“ se většinou týká jen několika dnů či týdnů, kdy máme „zvýšené ceny“ vinou přírodní katastrofy. K té může docházet klidně na druhé straně planety. Vzpomeňme na záplavy v loňském posledním čtvrtletí v Austrálii a na jejich dopad na nabídku energií, kdy byly zatopeny i uhelné těžební doly. Na ceny koncových zákazníků to nemá vliv, ovšem obchodníci musejí lépe „časovat“ své nákupy, aby se těmto nahodilým a nepředvídatelným jevům vyhnuli.

CO ROZHODUJE O CENÁCH

Pro ceny koncových zákazníků jsou nejdůležitější forwardové trhy. Ty v sobě neodrážejí informaci například o počtu a síle hurikánů či počtu a velikosti záplav v Austrálii. Nejvíce záleží na bilanci zdrojů a spotřeby, tedy na očekávaném růstu spotřeby, trendu výstavby obnovitelných zdrojů energie, elektromobilitě, hodnotě emisních povolenek a ceně primárních zdrojů k výrobě elektřiny (uhlí, plyn, ropa a její deriváty). Pokud například v Německu fouká vítr, a je tak v síti dost levné zelené elektřiny, může cena skončit v průměru za celý týden i pod 30 eury za megawatthodinu. Další týden, kdy již nefouká, se může pohybovat například kolem 36 eur za m ega watthodinu. Hurikány jsou tedy nyní jedním z faktorů, které prostřednictvím ropy a plynu mohou tlačit na růst ceny elektřiny, a to i s termínem dodání na kalendářní rok 2018. Uklidnění situace a jistota dodávek by proto mohly pomoci upokojit nervózní trhy, i ten s elektřinou. Pokud hurikány nevyřadí například ropnou věž nebo rafinerii, nemají na ceny elektřiny a plynu pro koncové zákazníky zpravidla žádný dopad. Pro ně je důležitý vývoj s dodávkou v roce 2018, kde je ale predikce nemožná a opírá se o jiné fundamenty, než jakými jsou ty nahodilé – byť časté – přírodní katastrofy.

Autor: MILAN VELNER manažer nákupu energií společnosti Centropol Energy